Proměňovat lidská srdce

LITOMĚŘICE – Diecézní charita Litoměřice pomáhá v životě Litoměřické diecéze od konce roku 1991, kdy byla zřízena diecézním biskupem Mons. ThDr. Josefem Kouklem. „Od tohoto okamžiku se stala součástí pastoračního úsilí severočeského církevního společenství a započala svou misi proměňovat lidská srdce skrze Lásku a oběť,“ říká o činnosti Diecézní charity P. Józef Szeliga, prezident Diecézní charity Litoměřice.

Diecézní charita Litoměřice společně s profesionálními Oblastními a Farními charitami, kterých je dohromady v Litoměřické diecézi jedenáct spravuje na pět desítek projektů a zaměstnává na čtyřstovky zaměstnanců. Za jediný rok tak pomáhají více jak sedmi tisícům klientů a uživatelů služeb. "Je to opravdu hodně velké číslo, když si představíme podmínky v Litoměřické diecézi, tak všichni naši zaměstnanci vykonávají opravdu veliké dílo Lásky,“ říká P. Józef Szeliga. „Je to dílo proměny lidského srdce a v tomto chceme našich přátelům – zaměstnancům, naší velké rodině pomáhat, aby více věděli jeden o druhém a společně vytvářeli velkou Rodinu,“ dodává ke svému úsilí otec Józef.

Stát se vyslancem lásky

Charita vytvořila obecný vzdělávací projekt, kterým chce přispět v Oblastních a Farních charitách – Diecézní charity Litoměřice ke zvýšení kvality prezentace; zajištění informovanosti zaměstnanců o práci Charity a Římskokatolické církve a jejich dopadech na práci s uživateli služeb ve všech zařízeních; předcházení neznalosti zaměstnanců o Litoměřické diecézi; setkání a osobní kontakt se sídelním biskupem Litoměřické diecéze, vedením Diecézní charity Litoměřice a v neposlední řadě posílení důvěry zaměstnanců ve vlastní organizaci.

„Práce Charity je postavena na lidech a vychází z nejkrásnějšího podobenství v evangeliích, kterým je podobenství o milosrdném Samaritánovi, které jasně ukazuje, že naším bližním je každý člověk,“ přibližuje podstatu vzdělávání Růžena Kavková a dodává: „Chceme přispět a napomoci k hlubšímu sepjetí s Charitou u našich zaměstnanců, aby si dokázali při své práci více uvědomit, že pracují ve společenství 162 národů, které koná každý okamžik dobré dílo lásky ve více jak 200 zemích světa.“

Vstupní vzdělávání zajišťuje Diecézní charita Litoměřice ve svém sídle. První školení se uskutečnilo v listopadu letošního roku a zúčastnilo se jej na tři desítky zaměstnanců. Všichni účastnící si domů odvezli nejenom nové informace, ale i Osvědčení o absolvování kurzu.

Jiřetín pod Jedlovou – Domov na severu

Církev vždy poskytovala azyl těm, kteří jej potřebovali. Vytvářela prostor bezpečí a lásky – prostě to čemu říkáme bezpečí domova. Domov sv. Máří Magdaleny v Jiřetíně pod Jedlovou je zařízením Diecézní charity Litoměřice. Jedná se o azylový dům, který je svým zaměřením určen pro handicapované matky s dětmi v nouzi z celé České republiky. Jsou to matky, které nejsou schopny se samy bez pomoci o děti starat. Cílem tohoto zařízení je pomoci matkám, aby po opuštění domova byly schopny vést samostatný život a zařadit se do samostatného života ve společnosti.

O matky s dětmi se zde v Domově starají sociální pracovnice, vychovatelky, speciální pedagogové a další. „Výhodou našeho Domova sv. Máří Magdaleny je, že nejen matka s dětmi, ale i sourozenci zůstávají pohromadě," říká vedoucí Domova paní Hana Venturová a pokračuje: „U našich maminek je jejich situace o to složitější, že kromě těžké situace sociální – vesměs jsou to bývalé děti z dětských domovů, výchovných ústavů a nebo moc špatných rodinných poměrů – je tam ještě i handicap v důsledku zdravotního či mentálního postižení."
Domov Diecézní charity Litoměřice v Jiřetíně se musí mnohdy vyrovnávat se složitostí osudů svých klientek, ale také s výtkami lidí, proč se stará Charita o takovéto matky a proč mají děti. „Společně se všemi lidmi dobré vůle se pokoušíme alespoň trochu zachránit a napravit to co jim naše společnost, prostředí ve kterém žily a rodina – nedala nebo vzala. A právě proto, že jsou takto postižené, že jsou tzv. problematické – proto se jim věnujeme," konstatuje paní Venturová.

Proti dluhům

V Diecézní charitě začali vnímat negativní dopady neřešeného zadlužení do sociální situace zadluženého jednotlivce a rodiny. Tento dopad je pokaždé záporný, protože snižuje životní úroveň, zvyšuje míru chudoby a rodina se ocitá na okraji společnosti. Snahou Diecézní charity Litoměřice bylo vytvořit projekt, který by vedl ke snížení počtu sociálně záporných jevů a zároveň by zvýšil obecné povědomí o rizicích spojených se zadlužením a výrazně přispěl k posílení znalostí v oblasti životního plánování. Tyto cíle vedly k vytvoření Poradny pro osoby v zadluženosti.

Pomoc může očekávat každý, když se s důvěrou obrátí na poradnu. „Zaměstnanci naší poradny pomohou každému člověku nebo rodině zpřehlednit osobní a rodinný rozpočet a všechny příjmy a nutné platby. Ukáží a zároveň naučí jak zabezpečit a hlavně stabilizovat tíživou životní situaci. Jedním z důležitých momentů je pomoc poradenství při nastavení rodinného rozpočtu a podrobné podání návodu, jak budete sami v budoucnu svůj rozpočet vytvářet,“ hovoří o poradenství Růžena Kavková. To je prvním krok, práce poradny Diecézní charity v tzv. „zpřehlednění“ financí. Druhým důležitým krokem je vytvoření oddlužovacího plánu, kde se naplánuje společný postup komunikace s věřitelem a společně nastavíme osobní splátkový kalendář.

„V současnosti musíme konstatovat, že kapacita naší poradny je plně vytížena a rozsah zadluženosti našich klientů nám ukazuje, že naše cesta je správná,“ konstatuje ředitelka Diecézní charity paní Kavková.

Kojatice – Šance pro děti

Cílem projektu je přispět k celkovému zlepšení sociální situace romské komunity při obci Kojatice v okrese Prešov v Košickém kraji ve Slovenské republice. Romská osada Kojatice se nachází v extraviliánu obce Kojatice a k trvalému pobytu je zde hlášeno 150 obyvatel, nicméně skutečný počet obyvatel zde žijících je vyšší. Tak jako jiné komunity v tomto regionu i v Kojaticích žijí romští obyvatelé v naprosto nevyhovujícím sociálním prostředí. Komplex problémů, který postihuje kojatické Romy zahrnuje nevyhovující bydlení ve „vaľkových chyžích“, které jsou postaveny bez kolaudace na obecních pozemcích, do kterých není zavedena voda a není k dispozici kanalizace. Prakticky všichni obyvatelé v produktivním věku jsou nezaměstnaní a vzhledem k nízké úrovni vzdělání bez perspektivy dosažení ekonomické nezávislosti a jsou závislí na systému sociálních dávek. Mezi dospělými členy komunity je rozšířen alkoholismus, jehož progrese nadále devastuje sociální prostředí jak uvnitř komunity, tak i negativně dopadá na vztahy vůči majoritě, dochází k zanedbávání povinné péče a výchovy nezletilých dětí.

V romské osadě pomáhá i dobrovolnice D. Lendelová. „Myslím, že Romové nežijí plnohodnotným životem či žitím, nýbrž přežívají a náš projekt dává jejich dětem velikou šanci“ – říká a ze svých zkušeností dodává: “K životu patří hlavní zdroj – „voda“, tu však v osadě zatím nemají a je tam jen studánka, která vyvěrá za osadou u lesa. Při deštivém počasí, které jsem tam zažila není možné se do chýšek dostat čistý, neboť do osady není vhodná přístupová cesta. To, co jsem v osadě viděla se dá jen velmi těžko popsat slovy.“

Jedním z dalších úkolů, v rámci vzdělávacích aktivit byla příprava dětí na první svaté přijímání. Tři z romských dětí se přípravy účastnily již během roku a v průběhu léta se přidala ještě dvě děvčata z Kojatic. Příprava vyvrcholila slavností Prvního svatého přijímání, která se stala velkou událostí života celé osady.

Mongolsko – pomáháme

V souvislosti se společenskou transformací mongolské společnosti v 90. letech se v zemi objevilo mnoho nových sociálních problému. Jednou z nejpalčivěji vnímaných výzev byl fenomén tzv. dětí ulice, dětí, které z nejrůznějších důvodů ztratily domov a rodinné zázemí a živořily v ulicích hlavního města Ulánbátaru.

Během své pracovní cesty, v rámci realizace projektů rozvojové spolupráce, uzavřel pracovník Diecézní charity Litoměřice darovací smlouvu s partnerskou organizací Salesiáni Dona Bosca, zastoupenou jejím ředitelem P. Paulem Leungem SDB. Na základě této darovací smlouvy byl převeden výtěžek Tříkrálové sbírky ve výši USD 7.000,- na účet partnerské organizace.

„Tyto finanční prostředky budou použity na rekonstrukci nevyhovujících podlah a na zakoupení školního minibusu v zařízení Savio Children’s Home ve čtvrti Amgalan hlavního města Ulánbátaru. V současné době žije v domově 24 chlapců a 6 dívek ve věku od 7 let,“ popisuje využití tříkrálové koledy Roman Striženec.

Přes tyto dobré zprávy trvá i dnes potřeba tohoto druhu pomoci a vzhledem k tomu, že toto zařízení je plně odkázáno na dobročinnost dárců byl příspěvek občanů Litoměřicka přijat s velikou radostí a všem dárcům, kteří přispěli svým darem během Tříkrálové sbírky patří veliký dík potřebných mongolských dětí.

Chceme být rodinou ve společenství církve

„Když se ohlížíme za naší činností Diecézní charity a všech Oblastních a Farních charit naší diecéze musím říci, že se nám mnohé podařilo. S naším otcem biskupem Janem chceme dílo Lásky rozvíjet dál. Musíme mít stále na paměti slova sv. Pavla, který ve svém hymnu na Lásku učí, že Láska – Caritas je mnohem víc než jen obyčejná aktivita. V těchto obyčejně neobyčejných aktivitách chceme společně proměňovat srdce a tak prosíme všechny o modlitbu, aby se nám toto společné dílo dařilo“, říká závěrem ředitelka Růžena Kavková.

Autor/zdroj: Mgr. Milan Čigáš, Diecézní charita Litoměřice